Posunuli jsme vnímání českých firem v Maroku, říká Jakub Atarsia

Akční muž, který se svým týmem pomáhá českým firmám zorientovat se v místním prostředí a vyhnout se slepým uličkám. „Často řešíme úplné základy, které ale mají zásadní dopad na úspěch či neúspěch projektu. Jsme jejich oči a uši přímo v teritoriu, ověřujeme informace z trhu a propojujeme je s relevantními partnery. Zároveň organizujeme obchodní mise, delegace a účasti na veletrzích, jako byl například poslední Elec Expo, kde jsme byli výrazně vidět,“ říká na úvod společného rozhovoru.

Čím Maroko žije na začátku roku 2026?

Maroko teď žije v podstatě jedinou věcí – probíhajícím africkým šampionátem. V momentě, kdy tenhle rozhovor píšeme, nám pod balkonem proudí maročtí fanoušci na čtvrtfinálový zápas s Kamerunem. Jak dopadne, se dozvíme za pár hodin. Atmosféra je všude cítit, od kaváren až po úřady, a sport na chvíli přebíjí všechna ostatní témata. Za měsíc začne Ramadán, který bude dalším velkým bodem programu po skončení šampionátu. V pozadí se zároveň řeší možnost pořádání afrického šampionátu v roce 2028 a také mírný propad marockého dirhamu. Po Ramadánu pak přijdou na přetřes další, už spíš ekonomická a investiční témata, která teď zůstávají trochu stranou.

Jak je na tom v současné chvíli ekonomika Maroka?

Maroko se potýká s mírným propadem dirhamu a zároveň s výzvami, jako je nezaměstnanost mladých lidí nebo úroveň veřejného zdravotnictví. Jsou to témata, která se čím dál častěji objevují i ve veřejné debatě. Na druhou stranu běží masivní investice do infrastruktury, průmyslu a projektů spojených s mistrovstvím světa ve fotbale. Právě tyto investice vytvářejí řadu příležitostí pro zahraniční firmy, které jsou připravené myslet dlouhodobě.

Co musí splňovat česká firma ve chvíli, kdy chce oslovit marocký trh a místní zákazníky?

Základem je připravenost a realistické očekávání. Firma musí vědět, co přesně nabízí, komu a proč by to mělo na marockém trhu fungovat. Stejně důležité je pochopit, že vstup na trh není jednorázová akce, ale proces. Zároveň musí počítat s tím, že je potřeba sem jezdit, pracovat na vztazích a systematicky budovat přítomnost. Maroko je velmi konkurenční prostředí, kde jsou dlouhodobě silně etablované zejména španělské a francouzské firmy. Bez trpělivosti a osobní angažovanosti se tady dlouhodobě uspět nedá.

Často se říká, že Maroko je pro evropské firmy „branou do Afriky“. Je to podle vás pravda?

Ano, ale je potřeba to říkat střízlivě a bez zbytečných zkratek. Maroko je stabilní, má dobrou infrastrukturu a silné vazby na západní a subsaharskou Afriku, takže může být velmi dobrým vstupním bodem. Pro řadu firem je navíc kulturně i logisticky čitelnější než jiné africké trhy. Zároveň ale platí, že pokud se v Maroku řeší cena produktu, tak dál v Africe je to často už jen a pouze o ceně. Vidíme také trend přesunu výroby do Maroka, buď kvůli snížení nákladů, nebo kvůli budování paralelních značek, jejichž produkty míří do Afriky s nižší cenovkou, ale často i nižší kvalitou.

V čem je marocký trh specifický?

Je to mix evropských pravidel, africké dynamiky a silné role osobních vztahů. Na papíře může všechno vypadat velmi formálně, ale realita funguje jinak. Komunikace je osobnější, rozhodovací procesy bývají pomalejší a více založené na důvěře. Náboženství navíc hraje roli i v obchodních vztazích, a kdo to ignoruje nebo podcení, může si zbytečně zavřít dveře, aniž by přesně věděl proč.

Na jaké hodnoty jsou místní zákazníci především orientováni?

Důvěra, dlouhodobost a osobní kontakt jsou klíčové. Obchod se tu stále hodně dělá mezi lidmi, ne mezi firmami jako anonymními subjekty. Cena je důležitá, ale málokdy rozhoduje sama o sobě. Velkou roli hraje také reputace, reference a schopnost být flexibilní. Místní partneři velmi rychle poznají, kdo to myslí vážně a kdo jen „zkouší trh“ bez dlouhodobého plánu.

Jak hodnotíte uplynulý rok kanceláře a co vnímáte jako její největší úspěch?

Jednoznačně statut hostitelské země na veletrhu Elec Expo. To je pro Českou republiku v Maroku přelomová věc, kterou jsme na žádném veletrhu dříve neměli a která výrazně změnila vnímání českých firem. Zvládli jsme tři veletrhy během jednoho roku a posunuli jsme nejen vnímání Česka v Maroku, ale i vnímání Maroka mezi českými firmami. Jsem na to hrdý, ale zároveň si nemyslím, že je to konec nebo něco definitivního. Jakmile člověk začne stagnovat, je něco špatně a prostoru ke zlepšování je pořád dost.

Co v letošním roce chystáte za aktivity?

Připravujeme několik B2B misí, jejichž konkrétní zaměření teď ještě nechci předbíhat. Chceme, aby měly jasný cíl a reálný obchodní potenciál, ne aby šlo jen o formální návštěvy. Plánujeme účast na potravinářském veletrhu a chystáme také český pavilon na největším stavebním veletrhu v zemi. Chceme navázat na úspěch z Elec Expo a systematicky posilovat přítomnost České republiky na klíčových veletrzích. Zároveň se díváme i směrem k regionu Sahary a potenciálně Mauretánii. Cílem je být vidět tam, kde vidíme vysoký růstový potenciál a zatím relativně nízkou konkurenci. Proč nepřijít někde první?

V čem je Maroko úžasné? Ať už kulturně, geograficky nebo obchodně?

Fascinující je vřelost místních lidí. Ať člověk jede kamkoliv, narazí na otevřenost, ochotu a pocit bezpečí. Osobně mě velmi baví i jejich přístup k dětem, který se v mnohém liší od toho, na co jsme zvyklí v Česku. Děti jsou tady přirozenou součástí veřejného prostoru a společenského života. Naše dcera to tady miluje – a to o té zemi vlastně říká hodně.