Architektura

Jak rozsvítit středověký hrad? Nejtěžší je projít zdí

Pokud se rozhodnete vydat do chladného Estonska, průvodci vám obvykle doporučí čtyři zásadní místa k vidění. Metropoli Talinn plný památek, kaváren a hospůdek s atmosférou typickou pro hanzovní města. Univerzitní a intelektuální městečko Tartu.

Ostrov Saaremaa plný národních parků a přírodních rezervací. A konečně středověký hrad Narva, který leží v úplně severovýchodním cípu země kousek od výpadovky na ruský Petrohrad. A právě v příběhu středověké Narvy je možné od nedávna najít také významnou českou stopu.

Původně dánský královský hrad, který se začal stavět už ve druhé polovině 13. století a odehrál se v něm velký kus historie celé země, totiž prošel před nedávnem velkou rekonstrukcí. Její součástí bylo také zcela nové osvětlení, o které se postarala baltská pobočka české společnosti ELKO EP.

Pracovat na hradě je naprosto mimořádná zkušenost. To, co jinde platí nebo funguje, je tady úplně jinak. Jednoduše už proto, že většina jednoduchých řešení tu prostě nefunguje. Nemůžete například využít žádné bezdrátové technologie, protože wi-fi signál přes silné zdi prostě neprojde. Zároveň ale nemůžete vrtat, jak se vám zlíbí, protože musíte respektovat historii místa. U celého projektu jsme museli neustále přemýšlet, kudy vést dráty tak, aby to bylo co nejefektivnější, a zároveň jsme se vyvarovali viditelných vnějších zásahů,“ popisuje Glebs Kiselovs, který řídí pobočku ELKO EP Baltic.

Osvětlení a klimatizace

Dnes se už technologie společnosti ELKO EP starají o osvětlení a podílejí se na klimatizaci. Na středověkém hradu v Narvě využívají sběrnicovou elektroinstalaci iNELS BUS, která řídí světelné scény zvenčí, ale zároveň optimalizuje svícení ve vnitřních prostorách tak, aby se co nejvíce šetřilo v prostorách, kde nejsou lidé. K tomu se používají elektronické stmívatelné předřadníky s tzv. DALI protokolem. Celý hrad je zároveň vybaven senzory, jež kontrolují a regulují teplotu.

Přitom opravdu nejde o žádný malý „hrádeček“, ale skutečně velkou pevnost, která leží na 3,2 hektarech plochy, je opevněna vysokými zdmi a hraniční řekou od ještě větší Ivangorodské pevnosti ležící už na území Ruska. Narva je pro změnu vyšší, Hermannova věž ční do 51 metrů. Návštěvníkům, jejichž počet v běžných letech atakuje hranici čtvrt milionu za rok, nabízí muzeum, živý kulturní program na nádvoří a skutečně mimořádně pestrý historický příběh. Protože hrad v průběhu let neustále měnil majitele. Po Dánech patřil Livonským rytířům, potom Rusům, Švédům, znovu Rusům a za druhé války byl při bitvě o Narvu poškozen.

Ideální je soumrak

Několik fází rekonstrukcí bylo ukončeno před několika měsíci a podle Glebse Kiselovse je i nové osvětlení jedním z významných důvodů, proč se na samý severovýchod Pobaltí vydat. „Byl jsem se v Narvě před několika týdny sám podívat a musím říct, že výsledek je skutečně ohromující. Vidíte, jak si tu díky systému iNELS BUS mohou pohrávat se světly a měnit je podle denní doby či jednotlivých příležitostí. Kdo bude mít cestu do Estonska, rozhodně by neměl Narvu vynechat – a ideálně si naplánovat příjezd na podvečerní hodinu,“ dodává muž, jenž vede jednu z nejrychleji rostoucích poboček v rámci celé společnosti ELKO EP.

Fungování Pobaltí je pro mě osobně velmi příjemné překvapení. Místní vlády, projektanti i koncoví uživatelé tu novým technologiím fandí a místní pobočka má v každé zemi už několik výrazných referencí. Kromě hradu v estonské Narvě jde například i o hotel Ridzene v historickém centru lotyšské Rigy, nebo nedávno otevřené kanceláře v nákupním centru Origo One v Rize či školicí centrum Tegra House nedaleko litevského Vilniusu. Náš místní tým funguje velmi dobře a v současnosti se stále častěji posouvá i do oblasti internetu věcí, což je jeden z dalších strategických cílů naší společnosti,“ doplňuje jej Jiří Konečný, majitel společnosti ELKO EP, která patří mezi přední české exportéry s pobočkami ve 13 světových zemích a zároveň jednoho z největších evropských hráčů v oblasti relé a inteligentních elektroinstalací.